Zrovna dneska mám den, kdy bych ráda udělala pár narážek na svůj osobní život. Jenže vím moc dobře, jak tohle dokáže zamotat hlavu, co neví, o čem je řeč. A jekoliž to mnohdy nevím ani sama, jak přesně to doopravdy JE, mlčím...
Stoprocentní je, že jsem zase shodila pár gramů vlasů. Vlasy se asi na gramy zrovna nepočítají, ale chápete, co tím myslím. Chtěla jsem jít ze své délka ,,do půli zad" na délku ,,do půli krku", ale odvaha chyběla. Tak jsem délku zanechala a jsem jen sestřihaná. Celkem spokojenost. Předsevzetí (na co NOVÝ ROK - mně stačí nový DEN): od zítřka o vlasy vážně začínám pořádně pečovat... :o)
Včera jsem byla vybírat dárek učiteli a učitelkám (dvěma) ke konci roku. Samozřejmě jsme s holkama nic nevybraly, ale jízda to byla perfektní.
Taky jsem byla na DOKONALÉ procházce s kamarádky bafanama. Budu se snažit nepřehánět, ale jsem u vytržení! To bylo báječné... Tím víc chci psa a mrzí mě, že ho snad nikdy nedostanu. Jezevčík by úplně stačil. Hrubostrstý.
Končím, jelikož ty moje slohy vás nechci raděj nutit číst.
Jdu omrknout komentáře (vždycky mi přijde hloupé psát komenty k Verčuliným článkům, ale neudržím se - promiňte mi to, jestli vám to přijde podivné - psát komnety na vlasní blog).
Láj
